Hvězdy nám nepřály

     Tak jednou takhle ve čtvrtek jsem si vzala na cestu do školy (hodina a půl) knihu, kterou mám koupenou už možná skoro půl roku. Jakto, že jsem se k ní dostala až teď? Nebyl čas, četla jsem něco jiného a hlavně už na to chci jít taky do kina. Řeč je o knize Hvězdy nám nepřály, knize, která mě okouzlila a zároveň několikrát rozbrečela a v pátek jsem ji dočetla. 
     Kdo nečetl knihu, ať dál nečte, sám si o ní musí udělat obrázek po přečtení. Sama jsem do té doby než jsem ji přečetla neviděla ani trailer na film a ani jsem nečetla jedinou recenzi. A udělala jsem dobře!

Obálka knihy

Kniha: Hvězdy nám nepřály
Autor: John Green
Počet stran: 240

Můj názor na knihu:

     Hazel a August (Gus) se poznali na podpůrné skupině pro děti s rakovinou. Hazel má rakovinu plic, momentálně se jí nezhoršuje a nejde vyléčit. Gus si rakovinou také prošel, přišel kvůli tomu o nohu a proto ví jaké to je, žít/nežít s rakovinou. Hned se začnou sbližovat, jsou si podobní, ale zároveň úplně rozdílní. Hazel má ráda knihu Císařský neduh, kterou pak doporučí i Gusovi, kniha je také o dívce s rakovinou a o jejím životě. Kniha je nedokončená a to Hazel docela štve, několikrát psala autorovi, aby ji ten konec objasnil, ale bez odezvy. Oba se snaží užívat si život, protože neví, kolik času ještě mají a také si váží všech maličkostí. 

     Gus se do Hazel zamiloval, ale ona se bojí, aby pro něj nebyla jak granát, který pak okolo sebe všechno zničí. Tak si ho chvíli drží od těla. Přitíží se jí a musí být hospitalizována v nemocnici, naštěstí to nebylo nic moc hrozného (nevím jak to jinak napsat). 

     Gus se nevzdává a stále o ni usiluje, až se doopravdy hodně sblíží a skvěle si rozumí. Protože by si Hazel moc přála zjistit konec její oblíbené knihy, Gus se rozhodne přát si od jedné nadace, aby se on, Hazel a její matka mohli setkat a autorem knihy. Ten žije v Amsterodamu, což by mohl být velký problém, aby se tam a zpět všichni ve zdraví dostali. Nakonec vše klapne a letí do Nizozemska, cestou Gus vyzná Hazel lásku, ale ona se toho stále bojí. 

     Nakonec si užijí výlet do Amsterodamu a setkají se s autorem knihy, který nakonec není tak skvělý jak předpokládali a vlastně jim nic neřekl. Nakonec si Hazel přiznala, že Guse také miluje a dokonce spolu i strávili noc. Pro oba to bylo vyjimečné a nové. 
     Další den se ale Hazel od Guse dozví, že se mu vrátila rakovina, že ho všechno bolí, ale i před to jel s ní. Po návratu domů se Gus léčí co to jen jde, ale léčba nepomáhá. Hazel s ním tráví co nejvíce času, chce si ho užít, i když chápe co s největší pravděpodobností přijde a to smrt. Gus nakonec doopravdy umře, Hazel se snaží žít s tím dál svůj život. Nakonec zjistí, že Gus psal tomu autorovi ke konci dopis, aby Hazel řekl konec knihy a také aby autor místo něj napsal Hazel nekrolog, protože slíbil, že jí ho napíše sám. Kniha končí Augustovým dopisem autorovi té oblíbené Hazeliny knihy. 

     Po pravdě mě tato kniha zasáhla opravdu HODNĚ, četla jsem ji jen 2 dny a celou dobu jsem měla dilema, jestli číst dál, nebo radši ne. Bála jsem se toho co pak přijde a co se jim stane. Nakonec jsem prostě stejně musela číst dál a dál, dokud jsem ji nedočetla. Mezi tím jsem brečela jako želva, nikdy jsem takhle u žádné z knížek nebrečela, jako tady. Po dočtení jsem nějaký čas jen seděla a vstřebávala celou knihu, je opravdu výjimečná. Na film plánuji jít v nejbližší době, kapesníky si musím vzít sebou a jsem na něj celkem zvědavá. 
     Kniha je smutná a úžasná zároveň, kdo ji nepřečte tak nepochopí. Určitě se k ní chci zase někdy vrátit, ale to abych si zase připravila pořádnou zásobu kapesníčků...........

Kdo nečetl, přečtěte si ji... 

Jane