úterý 1. dubna 2014

Za všechny prachy

     Po dlouhý době jsem zase dočetla další knihu, tak se s ní s vámi podělím. Knížku Za všechny prachy jsem si koupila v levných knihách, už ani nevím za kolik. A důvod? No hlavně jsem po ní sáhla, protože film na motivy knížky se mi dost líbil, tak jsem si řekla, že ji taky zkusím. Četla jsem ji asi přibližně měsíc, protože jsem ji měla doma a dostala jsem se k ní jen o víkendu, když nebylo co dělat a nebo když jsem nikde nelítala. 

Obálka knihy
Kniha: Za všechny prachy
Autorka: Janet Evanovich
Počet stran: 235

Můj názor na knihu
     Kniha začíná, když Stephanie přijde o práci a pokouší se najít si jinou. Kvůli penězům musela už prodat nějaké vybavení bytu, aby měla co jíst. Když to řekne rodičům, poradí jí aby zavolala svému bratranci Viniemu, který má agenturu na hledání zločinců. Za které on zaplatí kauci a pokud poté nechtějí přijít k soudu, agenti je hledají a za každého dostanou 10% peněz z kauce. 
     Stephanie do toho zkusí jít, ze začátku trochu s odporem a z nouze. Jako první případ dostane Joea Morelliho, kterého zná od dětství a také spolu kdysi něco měli. Je stíhaný za vraždu za nevyjasněných podmínek, sám byl před činem policista. Kdyby ho našla dostala by hodně peněz a to ji ze začátku motivuje. 
     Pátrání není vůbec lehké a během něj Stephanie zjišťuje hodně dalších informací k případu. A proto jí někteří lidé začnou vyhrožovat a nebo ji dokonce ubližovat. Pořídí si zbraň a slzný sprej.
     Později s Morellim začne spolupracovat na dokončení případu, aby mu pomohla prokázat jeho nevinu, která také už postupně začala věřit. Pokouší se tedy přijít na další detaily z případu a nakonec se jí to podaří i když se dostane do nebezpečí života. A dokáže předvést Morelliho k policii, kde ho vlastně nezavřou, protože vyřešili případ a ona dostane své zasloužené peníze. 

     Knížka se mi četla dobře, věděla jsem přibližný děj z filmu Slečna nebezpečná, odkud je i fotka na titulní straně knihy s Katherine Heigl. V knize bylo více detailů, jak už to tak bývá skoro vždycky... :) Jinak jsem zjistila, že to má i pokračování a že tento díl je první v řadě. Tak možná se dostanu někdy k těm dalším dílům, docela ráda bych si je taky přečetla, pokud bude příležitost...  


Jane

středa 19. března 2014

Doba ticha

     Takže opět jsem se dostala na blog a zkusím zase něco napsat. Protože se stále na bytě nepohodneme se spolubydlícími, máme na bytě TICHO... A to znamená úplně totální, to že si za celý den řekneme 1 krát maximálně 2 krát AHOJ a to je všechno. Maximálně vyjimečně si s jednou z nich prohodím pár slov, ale to bývá tak maximálně jednou za týden. 
     No a co dělat celý den na bytě? Snažím se co nejčastěji chodit na procházky a projít se do obchoďáku na čumendu, abych přišla na byt co nejdéle a objevila tady taky něco jiného než cestu do školy. Ale to taky nejde být z bytu pořád a potom vždycky musím přijít zpátky na byt. Protože je u nás nepřetržitě puštěná televize, nedá se tady toho moc dělat ani do školy (jako seminárky apod.). Takže většinu času se koukám na počítači na seriály nebo filmy a nebo si taky čtu. Momentálně mám stažených 16 filmů, rozečtenou jednu knihu na bytě a stažené 2 eknihy v pc v pdf. Taky jsem začala koukat na pár dalších seriálů, protože většina z těch na které se pravidelně dívám definitivně končí a nebo budou mít do léta pauzu. Tak si hledám jiné, které budou takové ty čekací seriály... 
     Poslední dobou mám takový výkyvy nálad a jsem hrozně podrážděná, protože mě to tady všechno ve škole a na bytě štve a už fakt nevím co mám dělat. Do toho mám nízký tlak, takže se snažím pravidelně jíst a HODNĚ pít vodu, protože mi občas opravdu není dobře a už jsem i omdlela. A jak hodně piji, občas si připadám jak žába, furt mi kuňká v břiše... :D 
     ZÍTRA naštěstí jedu konečně domůůů!!! Ono se řekne jenom 4 dny ve škole (tenhle semestr jezdím až v pondělí ráno a ve čtvrtek odpoledne/večer jedu domu), ale přežijte to tady v tom blázinci na bytě.
     A protože si můžu pokecat jen občas ve škole s pár normálními lidmi, ráda se vykecávám taky sem... I když to tady moc lidí nečte.  
Jane

pondělí 3. března 2014

Moc věcí (prodej)

     Znáte takový ten pocit, když doma máte nasysleno až moc věcí, které teď momentálně nestíháte využívat/vypotřebovat? Mně se to poslední dobou stává docela dost často. Hlavně po úklidu si to zase víc a víc uvědomuji. 
     No taky sem znova napíšu nabídku věcí z LADYBOXŮ, které nevyužiji. Které prodám nebo vyměním, pokud něco nabídnete.
MUA Fashionista Mattifying Primer - plné balení (nový) 130 Kč 
MUA Gel Liner Underground - plné balení (nový) 100 Kč
Catrice řasenky Better Than False Lashes - plné balení (nová) 80 Kč
Dermacol Enja sprchový zpevňující gel - plné balení (nový) 50 Kč
Dermacol Perfect Cleanser 2 in 1 - plné balení (nový) 65 Kč
Korres Lip Butter Plum - plné balení (jednou vyzkoušený) 170 Kč
Salcura Topida Intimate Hygiene Spray - cestovní balení (15 ml) (nový) > jako dárek 
Duck Island Body Lotion - cestovní balení (nový) > jako dárek 
Yves Rocher Pure Light Make Up - vzorek (nový) > jako dárek 
>>> Pokud si někdo koupí plné balení, dostane k tomu dárek, který si vybere. 
     Radši upřednostňuji PRODEJ (v cenách není poštovné, takže plus cca 40 Kč), nevím jestli si něco vyberu na výměnu... Ale za zkoušku nic nedáte, když něco nabídnete. Pište mi prosím na email janeseverything@gmail.com .
Jane

pondělí 24. února 2014

ZOH Soči 2014

     Trochu netradiční téma, ale na druhou stranu proč o tom nenapsat? Doufám, že nejsem jediná, kdo se za posledních 14 dní díval skoro nepřetržitě na ZOH v Soči. Sice nejsem nijak extra sportovně založená (=vůbec), ale když je v televizi Mistrovství světa v hokeji nebo v atletice, tak se dívám. Olympiádu v Londýně jsem také sledovala, dokonce jsem na ní psala i seminární práci na tělocvik! :D Takže letošní zimní olympiádu jsem si také samozřejmě nemohla nechat ujít. A ti všude přítomní maskoti byli hezký... :)
Maskoti her, hodně lidí mělo na sobě čepice s nimi!
     Letošní olympiáda byla hodně netradiční a proč? No byla v přímořském letovisku, kde vládne i v zimě dost teplé počasí, ale o několik kilometrů dál jsou hory a Krásná Poljana, kde se poté odehrávala většina venkovních sportů. 
     Přiznám se, že jsem neviděla celý zahajovací ceremoniál, ale zrovna tohle na fotce jo. Trochu jim asi selhala technika a jeden kruh se jim neotevřel. Nebo to snad byl záměr? :D A na ukončení her si z toho dokázali udělat srandu, tak to zopakovali. To jsem taky neviděla celé, po chvíli mi to prostě přišlo docela nudný. 
Nepovedený začátek
     Fandila jsem o sto šest a občas jsem si i zanadávala, ale to k tomu přece patří... :D V pořadí národů jsme skončili na hezkém 15 místě ze všech 88 států světa, které se kvalifikovali. Jak určitě všichni víte, naši sportovci získali 8 medailí (2 zlaté, 4 stříbrné a 2 bronzové)!!! 
Naše výprava
     Docela hodně se mi líbili naše bundy se znaky (srdce) od Muchy, který jak víte, je můj oblíbenec. :) Ty kšandy tam být nemuseli, na druhou stranu čepice se taky celkem povedly...
     Největším překvapením byli asi naši biatlonisté, kteří získali 5 medailí. Nejúspěšnější byl Ondřej Moravec, který získal 2 stříbra (ve smíšené štafetě a ve stíhacím závodě na 12,5 km) a bronz ve sprintu na 10 km. 
Ondřej Moravec
Další je Gabriela Soukalová, se dvěma stříbry (smíšená štafeta a v závodě s hromadným startem na 12,5 km), Jaroslav Soukup má stříbro (smíšená štafeta) a bronz (ze sprintu na 10 km) a poslední úspěšná biatlonistka je Veronika Vítková s předcházejícími jela smíšenou štafetu a získala také stříbro.
Naši borci biatlonoví ! ! !
     Jako další medailistka se už před Soči očekávala Martina Sáblíková. A jak se čekalo, tak se stalo. Martina byla stříbrná na rychlo-bruslařské trati na 3000 metrů, kde ji předjela ''jen'' jedna Nizozemka. (Nizozemci celkově skoro pořád kralovali v rychlobruslení.) Ale až poté následovala ta její lepší disciplína na 5000 metrů, v té jela v předposlední dvojici a poté čekala, jestli ji někdo předjede. Nestalo se tak. A Martina vyhrála svoje další olympijské zlato v kariéře.
Zlato a stříbro
     Jako naše další zlatá medailistka se předvedla Eva Samková se svým knírem, která dojela jako první od kvalifikačních jízd až do finále, kde to zopakovala. A pak dováděla jak malé dítě... :D 

Doufám, že se vám tenhle článek líbil, trochu jsem do toho byla zažraná, tak jsem se s tim musela pochlubit i tady na blogu. :)
Jane
  

   

čtvrtek 13. února 2014

Filmy za poslední dobu

     Dneska jsem si připravila pár filmů, které jsem viděla za poslední cca 2 týdny, každý je žánrově jiný a úplně o něčem jiném. A protože už mi skončilo zkouškové období, mám času dost (KONEČNĚ). Tak se do toho pustím... 

Oficiální plakát filmu
Vejška
     Tak na začátek tady mám nový český film, který je zatím jen pár dní v kinech, byla jsem na něm minulý týden. Jak asi většina z vás víte, navazuje na film Gympl z roku 2007. Hrají zde opět Jirka Mádl, Tomáš Vorel ml. a nově Eva Josefíková v hlavní roli. Gympl byl oproti Vějšce o trochu více vtipný, ale na druhou stranu je Vejška o trochu vyspělejší. I když Michal Kolman (Mádl) střídá holky pomalu každý den, oproti tomu Petr Kocourek (Vorel) se seznámí s Julií (Josefíková) při přípravě na přijímačky a začnou spolu chodit.
     Samozřejmě Petr se nedostane na školu a Julie ano, tak trochu žárlí a dost ho to štve. Postupně začne Julie občas trochu flirtovat s jinými a to Petrovi vadí. No a jak to dopadne? Mám Vám to  teda vážně teď prozradit??? Tak pokud jste viděli trailer nebo někde jinde tuhle scénu, kde paní Kolmanová dalo by se říct demoluje byt a auto, mohlo by vás to napadnout. Ano, pan Kolman se do zamiloval do Julie, protože se mu už dříve líbila a nakonec spolu skončí a vybírají prsten. 
     Ale celkově mě ten film zklamal, mohl být klidně kratší než ve skutečnosti byl, pár nepodstatných minut, které tam byli opravdu navíc. Takže nic moc.

Oficiální plakát filmu
Nic nás nerozdělí
     Jako další tady mám film, na který jsem narazila jen tak náhodou na csfd a podle traileru to vypadalo dost dobře, tak jsem se rozhodla, že se na něj určitě podívám. 
     Film je o rodině Bennetových, kteří přiletěli do Thajska strávit Vánoce. V hlavní roli Evan McGregor a Naomi Watts, kteří mají 3 syny. Film je z roku 2012, takže žádná novinka. Dva dny po Štědrém dni přijde velká vlna tsunami, která se valí přímo na hotelový komplex u moře. Samozřejmě rozdělí rodinu, postupně se dozvídáme, že jsou sice všichni naživu, ale daleko od sebe. Nejstarší syn Lucas se najde s matkou a spolu se pokouší dostat do bezpečí, ona má ale poraněnou nohu a trochu i hrudník. Naštěstí je najdou domorodci a odvezou je do nemocnice, aby ošetřili matku Lucase. Poté se dozvídáme, že otec našel nejmladší syny někde v okolí komplexu, když je všechny hledal. Samozřejmě chce najít i svoji manželku a Lucase, tak se pouští do jejich hledání, ale moc mu to nejde. Nakonec se všichni náhodou najdou u nemocnice, kde leží matka. Lucas zahlédl otce, snaží se ho najít venku, najednou ho uvidí bráškové, které převážejí jinam do bezpečí a pak je zahlédne otec. Matka je v těžkém stavu v nemocnici, musí na další operaci, všechno dobře dopadne a oni odlétají domů. 
     Film se mi líbil celkově, hodně dobře byli zpracovaný záběry tsunami a toho ,,po'' ní. Jak se snaží chytit se něčeho plovoucího apod. Tenhle film opravdu doporučuji. 

Oficiální plakát filmu
Velká svatba 
     Film s celkem hodně dobře obsazenými herci, hodně hvězdných jmen (Amanda Seyfried, Robert de Niro, Katherine Heigl, Robin Williams, Diane Keaton, Susan Sarandon a Topher Grace), v kinech byl loni v květnu. 
     Film je o jedné velké rodině, matka (Keaton) + otec (de Niro) rozvedeni, on má novou partnerku (Sarandon), mají 2 vlastní a jedno adoptované dítě. Adoptovaný syn se má ženit a má mu přijet na svatbu jeho silně věřící matka s jeho sestrou. A tady to začíná, jeho adoptivní matka musí hrát znova manželku jeho otce. Přítelkyni otce se to moc nelíbí. Do svatby se toho trochu zkomplikuje a je tam i pár vtipných momentů. Nakonec se vezmou, otec požádá svoji přítelkyni o ruku a jeho adoptivní sestra je těhotná atd... 
     Od toho filmu jsem toho čekala víc, skoro jsem v půlce měla nutkání to už vypnout a koukat se na něco jinýho, ale přežila jsem to do konce. Ještě že jsem na to nešla do kina, to bych hodně litovala...


Viděl jste někdo už tyhle filmy nebo jsem jediná? A jaké na ně máte názory?
Jane

sobota 8. února 2014

Zbožňuju New York

     Tentokrát jsem se rozhodla napsat recenzi na knihu Zbožňuju New York , kterou jsem dostala v říjnu k narozeninám. Četla jsem ji poměrně dlouhou dobu (nějak nebyl čas a bylo zkouškové období), ale je to taková oddychová knížka, takže se dá přečíst i poměrně rychle.

Obálka knihy

Kniha: Zbožňuju New York
Autorka: Lindsey Kelková
Počet stran: 278

Můj názor na knihu
     Pohodová a příjemná kniha pro každého kdo si chce odpočinout a nemyslet na okolní starosti. Četla se mi opravdu lehce, žádný krkolomný děj knihy, takže super oddychovka. 
     Kniha je o Angele Clarkové, která žila v Londýně se svým snoubencem Markem a vedli trochu stereotypní život po X letech vztahu. Na svatbě své nejlepší přítelkyně ho nachytala s jinou ženou v autě. Poté se rozhodla, že musí ihned pryč, tak si sbalila minimum věcí a jela na letiště, kde si zvolila let do New Yorku. 
     Tam se rozhodne ubytovat v jakémkoli hotelu, kam ji odveze taxikář. Naštěstí skončila v hotelu Union, kde se jí velice ochotně ujme recepční Jenny. Po prvních dnech kdy si uvědomila svojí nynější situaci, se Jenny rozhodne Angelu změnit a to skoro od základů. A jak to tak bývá nesmí chybět pořádné nakupování a změna image. Jenny Angelu zavede ke kadeřnici a na líčení, kde si Angela uvědomí, jak málo o sebe dříve v Anglii pečovala. Samozřejmě nesměla chybět pořádná dámská jízda, kde se Angela opije a taky seznámí s Tylerem. Který je celkem bohatý (protože pracuje na Wall Street) a velice pohledný muž. Později se seznámí s hudebníkem Alexem, který hraje v Angelině oblíbené kapele. Jejich seznámení proběhlo nenuceně a příjemně, překvapil ji jeho přístup a nenadřazenost.
     S oběma muži se začne vídat, každý je svým způsob úplně jiný, ale oba ji velmi přitahují. S Tylerem to probíhalo všechno trochu rychleji, bylo to vášnivé i romantické. A Alex byl zase něco zcela jiného, byl to její idol a šli na to ze začátku pomalu. Po nějakém čase jí kamarádka doporučila šéfredaktorce online časopisu Look a Angela pro tento blog začala psát příběhy ze svého soukromí a nového života v New Yorku. Angela si stále užívala svého nového života, stále se vídala s Tylerem i Alexem. Po čase se začala rozhodovat, který z těch dvou je vlastně lepší a který by pro ni byl tím pravým. 
     Její blog už se stal hodně oblíbeným mezi obyvateli New Yorku a lidé ji začali poznávat na ulicích, začala se bát, aby si ten blog nepřečetli Tyler s Alexem (i když věděli, že něco píše pro časopis Look). Poté přišla nabídka na psaní do opravdového časopisu Look, ale do redakce v Londýně, kde by měla trvalou práci. Byla rozhodnutá, že se rozejde s Tylerem a dál zkusí chodit jen s Alexem. Ale co nechtěla, se stalo skutečností, Tyler o všem věděl, protože četl blog a řekl jí dost hnusných věcí. Později samozřejmě potkala i Alexe, který také už o všem věděl a řekl jí, že potřebuje nějaký čas a že si později zavolají. 
     Nakonec v epilogu se dozvídáme, že se Angela rozhodla zůstat v New Yorku a psát pro Londýnský časopis Look odtud. Pořád bydlela s Jenny, s kterou byli nerozlučná dvojka. Po skoro půl roce narazila na Alexovu fotku s rozhovorem v časopise a konečně se mu odvážila zavolat. A na úplném konci je pár typů kam vyrazit v New Yorku.


Tak doufám, že se vám recenze líbila... Četl jste tuhle knihu někdo nebo něco jiného od této autorky?
Jane

úterý 4. února 2014

Opožděně dárky z Vánoc

     Letošní Vánoce byli sice trochu chudší, ale dalo se tam najít i pár věcí, které mě opravdu moc potěšili. :) 
     Sama jsem si koupila někdy začátkem listopadu lístky na kapelu Kryštof, která bude 1.3. hrát u nás v Táboře... :) Kupovala jsem lístek ještě pro kámošku a už se nemůžeme dočkat... Lístek jsem si neplatila, dostala jsem ho od rodičů k Vánocům a už na mě dlouho mrká z poličky. 
1.3.2014 :)
     Od sestřičky jsem dostala nelinkovaný blok/sešit s potiskem obrazu Tanec (můj oblíbený) od Alfonse Muchy, který jsem si také sama vybrala a dokonce už v srpnu, když jsme byli na jeho výstavě. Kupodivu jsme to nekupovali přímo tam na výstavě, ale v knihkupectví na hl. nádraží.
Zatím nedotčený, přijde mi škoda do něj jen tak něco čmárat... 
          Jako nečekaný dárek a trefený dárek považuji, Tangle Teezer, který mi koupila teta, aniž bych jí o něm cokoliv říkala. Přesně na tenhle jsem se dívala před Vánoci na internetu a nakonec jsem si jeho koupení rozmyslela. No a stal se zázrak a já ho dostala. Na moje vlasy je to naprosto ideální hřeben, konečně mi tolik nepadají a nebolí mě česání.
     Já vím, že na vánoční dárky je takhle v únoru trochu pozdě, ale měla jsem (ještě pořád mám) zkouškové období a taky trochu nebyla nálada na psaní. Takže se omlouvám, pokud jste někdo vyhlížel článek a pořád nic. Opět se sem pokusím něco přidávat častěji... 
Jane