čtvrtek 14. srpna 2014

Hvězdy nám nepřály - FILM


     Konečně po několika týdnech od přečtení knihy a poté co tento film opět dávali konečně u nás v kině (protože prvně jsem to prošvihla), jsem ho také viděla. Moc jsem se na něj těšila, byla jsem na něj připravená a nesla jsem si kapesníčky (hodně kapesníčků). :) Je tu řeč o filmu Hvězdy nám nepřály, podle knihy Johna Greena - tady je moje recenze na ni.

Plakát

Film: Hvězdy nám nepřály
     Všichni co viděli tento film mi říkali, jak je skvělý a dojemný, že probrečeli půlku filmu. A jak to bylo u mě? No nejsem výjimka ani já a myslím si úplně to stejné. Probrečela jsem skoro celý film a asi jako jediná z celého kina. Film byl opravdu skvělý, nedokážu si představit, jestli mohl být ještě lepší. Herci skvělý, to jak to bylo natočené úžasný, prostě nejlepší film poslední doby, jaký jsem viděla. (A že jsem jich poslední dobou viděla hodně!) 
     Hrozně moc se mi líbilo, jak byly zpracované esemesky, které si Gus a Hazel posílali, jak se jako bubliny objevovali v obrazu bylo opravdu povedené, i emaily jsme si mohli přímo číst. 
     Co se mi líbilo nejvíce? Scéna v domě Anny Frankové, když se Gus a Hazel políbili. Scéna v restauraci, když Gus vyznával lásku Hazel a také protože sama ta restaurace byla okouzlující a dostala jsem při ní chuť na šampaňské. 
     Kdy jsem nejvíce brečela? Když Hazel a Isaac pronášeli smuteční řeč před Gusem v kostele a když Gus umřel, ta bolest byla na Hazel vidět a cítit. :( To byly tak silné scény, že jsem bulela jak želva. A taky, když Gus řekl Hazel, že má opět rakovinu. 
     Nejvíc cože moment? Setkání s jejich oblíbeným spisovatelem, měla jsem chuť skočit na plátno a nakopat mu prdel. :D I přes to, že jsem četla knihu a věděla jsem, že to tak dopadne. 
     Vtipná scéna? Asi házení vajíček na auto Isaacovi expřítelkyně Moniky a vysvětlení její matce proč to vlastně dělají. 


     Oblíbené citáty? 
''Některá nekonečna jsou větší než jiná nekonečna.''

''Okay? Okay.''

''Bez bolesti by člověk nepoznal radost.''

''Bolest se musí procítit.''


     Musela jsem se s vámi s tímto podělit, protože kdo nečetl tuto knihu a neviděl tento film, prostě neví, jak silný příběh je v tom ukryt a jak silné emoce při tomto filmu člověk zažívá. Sice je pravda, že já jsem celkem citlivka, ale co, každý má právo si pobrečet u filmu i mimo něj. A tohoto filmu brečet neni slabost, ale lidskost. 
Jane

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za každý váš komentář... :)