pátek 3. dubna 2015

Playboy sprchový gel Play it lovely

     Po dlouhé době jsem se rozhodla přidat také něco kosmetického, protože jsem nedávno vypotřebovala jeden sprchový gel, který se mi moccc líbil. Je jím Playboy Play it lovely, krásně voňavý krémový sprchový gel. Bohužel jsem obal od něj už vyhodila, tak pro představu foto z internetu. Byla to moje první věc od Playboy. 
Sprchový gel

     Tento sprchový gel jsem měla jenom doma, takže pouze o víkendech jsem ho používala. Vydržel mi celkem dlouhooo, a proto se divím, že mě nepřestal bavit. Moc jsem si ho oblíbila, dokonce jsem jeden i darovala a kamarádka si ho také nemohla vynachválit. :) Takže mám morální dilema, jestli si koupit další a jiný, tak možná někdy opět vyzkouším nějaký jiný a uvidím, jestli nezklame ani podruhé. Bohužel teď mám celkem velké zásoby opět, tak uvidím jak na tom budu v budoucnu... :D
     Momentálně používám Adidas Soft honey sprchový gel z DM boxu, také krémový. Ale ten mi zatím nepřišel tak dobrý jako Playboxy. :) Sice také hezky voní, ale je moc tekutý a moc nepění... 
Jaký názor máte na Playboy kosmetiku vy???
Jane

sobota 28. března 2015

Dlouhá cesta dolů

    Tak po opět delší době jsem zase jednou něco přečetla. :) Tentokrát je to kniha Dlouhá cesta dolů, koupila jsem si ji jako vyřazenou z knihovny za 10 Kč. Proč? Protože film se mi celkem líbil (minirecenze), tak jsem se rozhodla si ji přečíst. Já vím blbý způsob, ale proč ne?

Obálka knihy (ale mám to starší vydání)

Kniha: Dlouhá cesta dolů
Autor: Nick Hornby
Počet stran: 280

Můj názor na knihu:
     Takže jak už z plakátu je vidět, příběh je o 4 lidech (Martin, Maureen, JJ a Jess), kteří se náhodou sejdou na jednom mrakodrapu na Silvestra už po půlnoci, takže na Nový rok. Všichni tam chtěli skočit a spáchat sebevraždu, ale naštěstí si to rozmluvili, nebo spíš tomu i ostatním zabránili. 

     Rozhodnou se pak, že zkusí najít Jessina expřítele Chase ne jedné párty. Také si řeknou, že se budou pravidelně scházet a nakonec se sejdou až na Valentýna a uvidí se, kdo chce ještě spáchat sebevraždu. Mezi tímto časovým obdobím letí na dovolenou, Maureen v životě nikde jinde než v Anglii nebyla, a proto to pro ni bylo velmi náročné. 
     Na Valentýna Martin vymyslí, že by se měli scházet celkem 90 dní od Silvestra, tzn. do konce března. Protože si má aspoň s někým povídat a není tak sám. Jess zorganizovala setkání s jejich rodinami a kamarády, ale dopadlo to celkem katastrofálně. JJ se málem popral s bývalým kamarádem z kapely, Jess utekla, protože se pohádala s rodiči a Martin byl naštvaný, protože jeho expřítelkyně podle něj flirtovala s někým jiným, jen Maureen to vzala dobře a jako poslední tam zůstala. 
     Později každému z nich dojde, že to přece jen nějaký smysl mělo a že jim to také pomohlo. Nikdo z nich už neměl myšlenky vyvádět někdy opět takovou blbost, jako lézt na mrakodrap. 

     No opět jsem trochu zklamaná, protože kniha dopadla jinak než film nebo film dopadl jinak než kniha! Už mě to občas opravdu štve, že to není jednotné, já vím, že je to normální, ale stejně!!! POZOR SPOILERY (Předávkovala se v knize Jess jako ve filmu? Měl Matty infarkt? Chtěl se na Valentýna JJ zabít? A dobrý konec s JJ a Jess.) Kniha se mi četla dobře, je psaná jakoby těmi 4 postavami, každá postava píše několik stran. Píše co si myslí a co se stalo během toho co se stýkali. 
Četl jste to někdo a viděl jste to někdo?
Jane

úterý 17. března 2015

Filmy březen

     Já jsem opět tady a snad to bude časem opět lepší. :) Nějaký čas jsem moc nečetla, ani jsem se nedívala na filmy, ale to se teď snad opět trochu zlepší. Momentálně mám docela dost volného času, tak jsem se podívala na pár filmů. :) 

Plakát

Láska na kari
     Film o indické rodině, která se bohužel musela z Indie odstěhovat, kvůli jednomu incidentu, kde umřela i jejich matka. Tak jeli po Evropě, jeli a jeli až dojeli do Francie k malebnému městečku, kde se jim porouchalo jejich auto. Podle nich to bylo znamení a tak se tu zabydleli. Koupili dům, jako stvořený pro restauraci a protože jeden ze synů umí skvěle vařit, tak se rozhodli, že si otevřou svoji malou indickou restauraci. A jako na potvoru hned naproti jedné z vyhlášených restaurací v okolí, kam chodí jen významní lidé a kde vaří výborně. Několik týdnů si dělají naschvály, ale nakonec všechno dobře dopadne a usmíří se. A z indického chlapce se stane velmi uznávaný kuchař napříč celou Francií. 
     Film se mi líbil, měl něco do sebe, ale zas tak moc velká pecka to taky nebyla. 






Plakát

Baletní střevíčky
     Film je o třech dívkách, které nalezl jeden cestovatel po celém světě a dovezl je do Anglie, k jeho praneteři a chůvě, které se o ně celé roky staraly. Bohužel jim postupně docházeli peníze a neměli dál z čeho žít. Tak začali pronajímat některé pokoje a naštěstí narazili na ty nejlepší podnájemníky na které mohli. Kteří jim s nimi pomáhali, vyučovali je a dostali je do umělecké školy, kde se mohli mnohem lépe rozvíjet než doma. :) Z jedné se stala skvělá herečka a z druhé baletka a třetí byla tak chytrá, že měla také velmi slibnou budoucnost a chtěla létat. 
     Film jsem viděla už dávno a nedávno jsem si na něj vzpomněla, tak jsem ho musela vidět znovu. Moc se mi líbí osud dívek a jak se dokázali probojovat za své sny. :)




     Doufám, že jsem Vám přiblížila aspoň trochu 2 filmy, které se mi líbili. A třeba se na ně také někdy podíváte. :)
Jane

neděle 1. března 2015

Volání kukačky

     Po mnoha dnech opět dočtena kniha (to bude ASI tím, že skončilo zkouškové :D ), tentokrát s více jak 470 stranami, takže mi dala trochu zabrat, ale přečetla jsem ji!!! :D A hlavně mě bavila! :) POZOR na konci je, jak to skončí!!!
Obálka knihy

Kniha: Volání kukačky
Autor: Robert Galbrain
Počet stran: 480

Můj názor na knihu:
     Cormoran Strike je skoro zkrachovalý soukromý detektiv, ke kterému na krátkou brigádu byla přeložena Robin, kterou sem poslala zprostředkovatelská agentura. Poté se za ním zastaví John Bristow, který touží po tom, aby mu Strike pomohl s dopadením vraha své nevlastní sestry Luly Landryové, která podle všech ostatních spáchala sebevraždu. Lula byla topmodelka, sice měla pár psychických problémů a problémového přítele, ale rozhodně by si nikdo nikdy nemyslel, že by chtěla spáchat sebevraždu, hlavně teď, když se zdála tak šťastná. 
     Ze začátku se Cormoranovi do vyšetřování vůbec nechce, docela věří tomu, jak případ uzavřela policie. Ale postupem času se dozvídá mnoho důležitých informací, které ostatní přehlédli nebo nechtěli vidět. Začíná pátrat jak v okolí Lulyny rodiny, jejích sousedů a ''sluhů'', tak u jejích kamarádek a u přítele. Dozvídáme se co dělala několik posledních dnů před smrtí a hlavně co dělala a s kým se setkala v den její smrti. 
     Čím více jde Cormoran do tohoto vyšetřování, zjišťuje kolik lidí mu lže přímo do očí, kolik zlých lidí okolo sebe Lula měla. Ale také to, jak se asi ona cítila a co prožívala. Co jí v životě chybělo a co hledala, i když by si každý mohl myslet, že vlastně měla všechno, co si jen každý může přát. 
     Ale opak je pravdou. Ke konci svého života bojovala s tím, že toužila poznat své biologické rodiče a příbuzné. Povedlo se jí to, svoji biologickou matku našla a dokonce se i dozvěděla, kdo byl jejím otcem. Ten sice už nežil, ale zkontaktovala se se svým bratrem a rozhodla se, že kdyby se náhodou něco stalo, všechno mu odkáže. Což se samozřejmě nelíbilo Johnovi Bristowovi, krerý si myslel, že vše zdědí on. Byl kvůli tomu na ni ošklivý a hrubý. 
     Ten den za ní přišel, protože si s ní o tom chtěl znovu promluvit, ale ona byla naprosto rozhodnutá a nechtěla nic měnit. John Bristow trpěl psychickými problémy a jak se nakonec dozvídáme (k mému naprostému překvapení), ji zabil ON. Proč? Chtěl se jí pomstít, kvůli němu ho matka a otec nikdy dostatečně nemilovali, i když jejich starší bratr Charlie umřel (John ho také v dětství zabil). Myslel si, že poté už bude dostatečně milován, ale ne, rodiče si tehdy adoptovali Lulu. A ta na sebe vzala opět všechnu lásku v jejich rodině. 
     Když to Cormoranovi všechno začalo docházet, věděl, že potřebuje nějak rozptýlit jeho pozornost, aby mohl najít ještě posledních pár indícií, které by tomu naprosto nasvědčovaly. A taky, že je našel. Našel Lulynu závěť a našel jejího biologického bratra. A poté už vše bylo jasné jako facka. 
     Bohužel za ním pak John přišel, vynadal mu, že se Cormoran sám setkal s jeho matkou. A na to přesně Cormoran čekal a všechnu mu řekl. Věděl jak to celé bylo a John stále opakoval, že to není pravda. A nakonec se po něm vrhl, chvíli se prali, Cormorana bodl do ruky a Cormoran ho párkrát bouchl do hlavy. Přijela policie a bylo to vyřešené! Robin, která byla Cormoranovi celou tu budu skvělou pomocnicí, sice měla odejít, ale nakonec se dohodli, že u něj i na dále zůstane. Protože ji tahle práce opravdu hodně zajímala a hlavně bavila. :) 
Četl jste to někdo a chystáte se na pokračování???
Jane

     

neděle 22. února 2015

Odměna za zkoušky v podobě knih samozřejmě

     Jak jsem psala (tady) chtěla jsem si za zkoušky něco koupit, když jsem to tak hezky všechno zvládla. Původně jsem měla v plánu Eleanor a Park nebo Papírová města a jak to dopadlo? Samozřejmě, že úplně jinak. 
     Pořád jsem v sobě měla to dilema, že Eleanor a Park není úplně kniha pro mě, že bude spíše pro mladší holky. Tak jsem si řekla, že si ji kdyžtak půjčím v knihovně a uvidím. Papírová města na tom byla podobně, proč? No vzhledem k tomu že Hvězdy nám nepřály mám a jsou skvělý, ale Hledání Aljašky se mi moc nelíbila, rozhodla jsem se ke stejnému a to půjčení si knihy někde. 
     Tak co jsem si nakonec koupila? :D Jako první jsem se šla podívat do Levných knih, tam jsem si nic nevybrala. Tak jsem zamířila do Kanzelsbergera, protože vím, že tam mají slevu na ISIC, což se opravdu vyplatí. A odešla jsem s podle recenzí skvělým Levandulovým pokojem za 242 Kč... :)

Obálka

     Anotace: 
Pařížský knihkupec Jean Perdu ví naprosto přesně, jaká kniha dokáže zmírnit určitou bolest duše. Na své lodi plné knih, kterou nazval Literární lékárna, prodává romány jako medicínu pro život. Jen sám sebe nedokáže vyléčit. Už jednadvacet let se trápí odchodem krásné provensálské dívky Manon, která ho opustila, když v noci spal. Nezůstalo mu po ní nic, jen dopis, který se nikdy neodvážil otevřít a přečíst. Až do letošního léta…






     Poté jsem se vydala do knihkupectví Orion ve stejném obchoďáku a tam jsem narazila na slevy, které samozřejmě vítám. A odcházela jsem s dlouho hledaným Jak mi pan Darcy zlomil srdce 79 Kč a dlouho obdivovaným J'Adore New York za 99 Kč. :) No neberte to, že... :D

Obálka

     Anotace:
Claire Prescottová přijíždí do Oxfordu na seminář o Jane Austenové, kde má zastoupit svou sestru. Mezi nadšenci a badateli se cítí nesvá, dokud jí náhoda nepřivede do cesty podivínskou starou Harriet. Potrhlá dáma jí nečekaně svěří první stránky knihy První dojmy, což je údajně navždy navždy ztracená první verze Pýchy a předsudku! Zatímco Claire čte utajovaný rukopis, nalézá v prvním příběhu Elizabeth Bennetové víc, než by čekala. I ona má náhle na vybranou mezi dvěma muži. Který z nich je její pravou láskou?





Obálka

     Anotace:
Příběh ambiciózní mladé francouzské právničky, která je vybrána do newyorského ústředí prestižní advokátní firmy, aby získala zkušenosti, mohla se stát partnerem a postoupit tak dále v budování kariéry. Navzdory zákulisním intrikám, permanentnímu stresu a náročným klientům si Catherine dokáže pobyt na Manhattanu zpestřovat nákupy ve značkových buticích, večeřemi s kamarádkami v luxusních restauracích a především vztahy s více či méně perspektivními muži. Představovala si však svůj opravdu takhle?




     S nákupy jsem byla velmi spokojená, vzhledem k tomu, že jsem nebyla v Levných knihách a ani v druhých levných knihách bez názvu. Nakoupila jsem za 420 Kč 3 knihy a to je opravdu super cena. :) Strašně se na ně těším, snad se na ně brzy dostanu. :)
Jane

úterý 17. února 2015

Padesát odstínů šedi - Film

     Knihu jak asi víte jsem četla (recenze) a líbila se mi (moc), přečetla jsem ji celkem rychle a chytla mě... Nemyslím si, že se mi líbila jen kvůli TOMU, ale nejspíš hlavně kvůli příběhu Christiana a Anastasie. Včera jsme vyrazily se spolužačkou za odměnu po zkouškovém období do kina... :) Lístky jsme měly koupené dopředu asi 2 týdny a udělaly jsme jen dobře, protože jinak by jsme si asi nesedly vedle sebe a to by nebylo ono. Datum se nám hodil, protože jsme obě měly ten den zrovna společnou poslední zkoušku.
zdroj: kinometropol.cz
     Do kina jsme šly celkem hodně natěšené, jak kdyby nám bylo opět náct a šli na nějaký puberťácký film se Zacem Efronem... :D Nedočkavě jsme čekaly na začátek a pak jsme na sebe jen házely nadšené pohledy, protože ten film naprosto předčil naše očekávání (ve všech ohledech). 
     Někdo v tomto filmu opravdu vidí jen ten sex, ale o tom to dle našeho skromného názoru vůbec není. Překvapil nás počet mužů v kině, s přítelkyněmi a hlavně manželkami, kino sice nebylo plné do posledního místa, ale stejně byla účast vysoká.
     Po filmu jsme na sebe asi 3 minuty jen koukaly a nemohly jsme vůbec věřit, jak dobrý ten film byl a jak jsme to prožívaly. Večer jsme si ještě udělaly relax a asi 2 hodiny jsme film stále probíraly a srovnávaly s knihou, ano pár detailů tam sice chybělo (např. první třída v letadle), ale filmu to neublížilo. A nemůžeme se dočkat dalšího dílu, protože kdo ví, tak ví, že ten konec je prostě dech beroucí a velmi neukončený!!!

     Rozhodně se chystáme na další díly, natáčení už je jisté, teď je jen otázkou času, jestli si režisérka pospíší a bude to brzo, doufáme v to.
     PS: Asi nepochopím, proč se do tohoto filmu musí navážet taková spousta lidí. A hlavně absolutně nechápu, proč na to odpůrci vůbec jdou do kina, když to odsoudí, ještě dříve, než to četli nebo viděli.
Viděli jste to také? Nebo aspoň se na to někdy chystáte???
Jane

pondělí 9. února 2015

Řeč květů

     Po velmi dlouhééé době (skoro po zkouškovém) jsem konečně dočetla nějakou knihu. Mám rozečtené další dvě, takže brzy možná dočtu i další... A vůbec bych se tomu nedivila. :D

Obálka knihy


Kniha: Řeč květů
Autor: Vanessa Diffenbaughová
Počet stran: 320

Můj názor na knihu:
     Celý příběh je o Victorii, která již když byla malá, putovala od jednich pěstounů k druhým a také po různých zařízeních pro děti bez rodičů. Není zrovna úplný andílek, většinou velmi zlobila, a proto ji nikde moc dlouho nechtěli. Obsahem knihy se prolínají dvě časové linky - Victorie v mládí u Elizabeht a Victorie v dospělosti.
     Okolo svých 10 let se dostala do pěstounské péče k Elizabeth, která vlastnila vinici a vyznala se v květomluvě. Po několik týdnech si na sebe začali zvykat a Victorie ji měla velmi ráda. Ale samozřejmě jim ve spokojeném životě něco bránilo a to Elizabethina sestra se synem Grantem. Elizabeth hodně toužila po tom, aby se se sestrou usmířili a aby jí mohla ukázat Victorii. Bohužel ona ani Grant nechtěli se usmířit nechtěli. Elizabeth z toho byla zklamaná a kvůli tomu nešla s Victorií k soudu o adopci, po kterém by u ni Victorie už navždy zůstala. 
     Victorii to naštvalo a rozhodla se, že se bude mstít, zkusila podpálit vinici a povedlo se to, aby si Elizabeth myslela, že to byla její sestra. Kvůli tomu požáru poté skončila v nemocnici a své sociální pracovnici řekla, že ji Elizabeth mlátila. A proto už se k ní nikdy nevrátila. Lhala, ale spíše kvůli tomu, že jí to bylo líto a také kvůli svému vlastnímu přání, být opět sama. Bála se také, že ji Elizabeth už nebude chtít vidět, i přes to, jak moc se měly rády. 
     V dospělosti Victorii přesunuli do Domu na půli cesty, kde si měla najít práci, ale to ona nechtěla, chtěla se jen dál starat o svoje květiny. Proto ji po chvíli z domu vyhodili. Chvíli bydlela v parku jako bezdomovec, blízko své květinové zahrádce a byla celkem spokojená. Pak jednou narazila na květinářství, které patřilo Renatě a protože trochu nestíhala, zaměstnala ji. Tak jí občas začala vypomáhat a velmi se jí tam dařilo a hlavně ji to i bavilo. Jezdila s Renatou na květinový trh, kde ji zaujal jeden kluk, začali se poté vyměňovat vzkazy pomocí květin. Štvalo ji to, až se on poté rozhodl o další krok a smluvili si schůzku. Dozvěděla se poté, že je to Grant, synovec Elizabeth, u které bydlela, když byla menší. 
     Začali se čím dál častěji setkávat, Victorie překonávala strach z kontaktu s cizími lidmi. Začali spolu porovnávat významy květin ve svých knihách, až se Victorie rozhodla, že nafotí nový atlas květin. Později se na tolik sblížili, že u něj začala přespávat, Grant ji velmi miloval a ona se toho hodně bála. Několikrát se spolu i milovali. Po pár týdnech bylo Victorii špatně, až ji poté Renata upozornila na fakt, že je pravděpodobně těhotná. A také to tak bylo. Začala se Grantovi vyhýbat, až od něj utekla pryč. Založila si svoji firmu Vzkaz, kde vázala a připravovala květiny zákazníkům podle květomluvy. Její firmě se dařilo a tak zaměstnala pomocnou sílu, aby jí s tím pomohla. Narodila se jí dcera, péči o ni moc nezvládala, byla hodně unavená, až to nakonec vzdala a rozhodla se ji odvést ke Grantovi. Kde bude milovaná a šťastnější, Grant do té doby o dítěti vůbec nevěděl, protože mu to neřekla. Sice to pro Victorii bylo hodně těžké, ale měla radši svůj klid a samotu. 
     Často přemýšlela o své dceři, o Grantovi a o Elizabeth, protože se jí chtěla jet omluvit, ale obávala se, jak by to dopadlo. Až se jednou odhodlala a napsala jí dopis, že ten požár kdysi založila ona. Po několika dnech přijela Elizabeth a donesla odpověď na její dopis do Renatina květinářství. Po mnoha měsících to Victorii došlo, musí prostě za Elizabeth. Když tam konečně dojela, našla ji, jak si hraje s její dcerou. A došlo jí, že tam u Elizabeth její dcera žije. Potom se rozhodla dojet také za Grantem. Ten jí řekl, že se její dcera jmenuje Viola (což znamená v květomluvě usmíření), nezlobil se na ní, ukázal ji Violino fotoalbum a také její pokoj. Milovala ho, ale nechtěla jemu, ani Viole ublížit. Když od něj odcházela, nechtělo se jí, ale musela. 
     Vběhla ještě do jeho skleníku pro květiny a jela hned za Elizabeth. Která jí otevřela i s Violkou, pozvala ji dovnitř na zmrzlinu. Elizabeth představila Victorii jako její maminku, nandali Victorii zmrzlinu a po chvíli si k ní Violka přelezla a skoro všechno jí snědla. A Elizabeth Victorii odpustila, možná to udělala už dávno, ale až nyní o tom byla Victorie přesvědčená. 
     Victorie se potom rozhodla, že se přestěhuje ke Grantovi, ale ne do hlavního domu, kde teď bydlel sám a kde měla Violka pokoj, ale do vodárenské věže. Protože nemůže znovu selhat, chtěla začít pomalu ve všem od začátku. Měsíc před nastěhováním trávila víkendy u Elizabeth a Granta s Violkou. Nedokázala bez ní/bez nich už být a nechtěla je znovu ztratit. Poprvé u ní měla Violka spát, Victorie se toho bála, ale byla na to připravená a chtěla tomu čelit, dokud to nepůjde. :) 
Tulipán = znamená vyznání lásky :)
     Knihu jsem dostala k Vánocům, sama jsem si ji sice vybrala a stála jen 49 Kč!!! Je až neuvěřitelné, jak hezké knihy člověk někdy najde v Levných knihách. Kniha se mi strašně moc líbila, dokonce jsem si opět pobrečela... Trochu netradiční příběh, ale o to víc mě zasáhl u srdce... 
Jane