Ano/Ne ?

     Momentálně nějak moc nad vším přemýšlím, ale proč? Co se během posledního měsíce a půl tak změnilo, že tomu tak je? Tak to vůbec netuším... Nebo jo? 

     Praxe: Skoro celý listopad jsem měla praxi, ale o tom už jsem trochu psala. Na praxi se mi hrozně moc líbilo, děti byly zlatý (až na pár puberťáků), měly mě rádi atd. Ostatní dospělý v domově mě brali jako jim rovnocennou a často jsme skvěle pokecali. Takže jsem se cítila mezi nimi vždy velmi dobře. Už teď se mi po těch mrňousech stýská... Vždycky jsem měla vztah k menším dětem, tak doufám, že někdy toho využiji i víc. Protože děti vytvořily výrobky na trh a abych od nich něco měla, tak jsem si něco musela koupit. :) Kord když jsem jim to tak moc povedlo. Nedivím se jim, že jsou rádi, za každou novou osobu, která jim zpříjemní dny. A proto jsem jim tam na konci praxe nechala něco malého sladkého. Občas mi jich bylo opravdu líto, kvůli jejich rodičům apod. 

     Škola: Nyní po těch dvou týdnech co jsem se zase vrátila do školy, si čím dál tím více uvědomuji několik věcí. Za 1) to, že mě tenhle obor asi ne tak úplně baví. A také za 2), že při podmínkách některých profesorů nemám sebemenší šanci udělat zkoušky a zápočty. Stále mi někdo radí, že to je jen počáteční šok. Ale když Vám něco takového omílají na každé přednášce, tak se tomu dá brzy hodně věřit. Bohužel pro mě, to nejspíš opravdu dopadne špatně. Přístup některých docentek a profesorů mě občas zaráží!!!
     Lidi okolo mě: 1) Spolubydlící mě před praxí tak trochu podrazily, jestli se tomu tak dá říct. Něco mi napsaly, s čim jsem úplně nesouhlasila a celkově náš vztah na bytě, není zrovna nejlepší. Ptáte se proč? No, například vůbec nemáme rozdělené role a povinnosti, kdo co bude kdy dělat apod. Což mě docela štve, i přes to, že nejsem úplně uklízecí typ atd. 2) Spolužačky/spolužáci: další kapitola sama o sobě. Je nás cca 80 na oboru, z toho 5 kluků!! Většina holek není moje krevní skupina, proto se na mě občas dívají povýšeně. Naštěstí existují i normální lidi, kterých si vážím a bavíme se o různých věcech. Dokáží se se mnou bavit, nejen o učení a škole, protože to by dopadlo špatně. I když hodně z nás má podobný názor jako já (viz výše). Naštěstí jsou tu i ty, kteří mi poradí v různých situacích. :)
3) Exspolužačky si jako dříve myslí, jak jsou nejlepší a nejchytřejší. Ale stále mi to nemusí předhazovat ne? Když mě některé ani nepozdraví, fajn tak ať si to nechají. Ale ať po mě příště nic nechtějí!

     Taky teď někdo řešíte takové problémy? Nebo už všichni myslí jenom na Vánoce?

Jane