Jak to tak v životě už normálně bývá i já jsem se po 3 letech na vysoké škole posunula někam jinam. A kam? To se dozvíte zrovna v tomto článku... :D Nevím nějak jak začít, ale chci se s vámi o to podělit i tady, vzhledem k tomu, že většina lidí už o tom tak nějak ví...
Po státnicích v červnu jsem se tak nějak flákala a užívala jsem si volna a možná i posledních prázdnin v mém životě. A také jsem se trochu trápila při čekání na rozhodnutí o přijímacím řízení ze školy, kam jsem si podávala přihlášky. Se školou to bylo trochu složitější, během přijímacího řízení/státnicích atd. jsem stále jen přemýšlela o tom co vlastně chci a jestli chci teda hned teď zase dál studovat a stresovat se se školou apod. Vím, že to ne všichni chápou a schvalujou mi moje rozhodnutí, ale naštěstí se to tak nějak vyřešilo i samo. V červenci jsem byla už celkem pevně rozhodnutá, že studovat tedy dál nechci, a proto mne ani moc nevykolejilo to, že mě nikam nevzali na navazující magisterské studium. Doma z toho byl samozřejmě konec světa a pro mě to znamenalo, jít se zapsat od srpna na pracák a hledat si práci...
Pracák, slovo/instituce, které se hodně lidí bojí a vyhýbá se jí. No po prvních kontaktech jsem byla lehce rozčarována a spíše by se dalo říci i nasraná na vše. Přístupem lidí tam i tím vším. Při hledání práce jsem měla svoje priority, snažila jsem se hledat v oboru (rozuměj sociální práce) a také v lokalitě, kterou bych upřednostňovala, což byla Praha. No možná trochu naivně jsem si myslela, že v Praze si práci najdu snadněji a rychle. ALE!!!! Chyba ! ! ! Poslala jsem několik životopisů do různých organizací a buď to zůstalo naprosto bez odpovědi nebo mi jen oznámili, že vybrali jiného uchazeče.
Po dalším neúspěšném pohovou jsem byla malinko zoufalá a poslala jsem 2 životopisy mimo obor, ještě ten den jsem šla na pohovor a týden po tom jsem byla přijatá. Co se stalo a kde to bylo? :D No v knihkupectví, asi jsem se jim musela hodně líbit...
Momentálně tedy pracuji mimo svůj obor v knihkupectví, které je z jedné velké sítě. A jak mě práce baví apod. to se dozvíte zase třeba příště.
Pracák, slovo/instituce, které se hodně lidí bojí a vyhýbá se jí. No po prvních kontaktech jsem byla lehce rozčarována a spíše by se dalo říci i nasraná na vše. Přístupem lidí tam i tím vším. Při hledání práce jsem měla svoje priority, snažila jsem se hledat v oboru (rozuměj sociální práce) a také v lokalitě, kterou bych upřednostňovala, což byla Praha. No možná trochu naivně jsem si myslela, že v Praze si práci najdu snadněji a rychle. ALE!!!! Chyba ! ! ! Poslala jsem několik životopisů do různých organizací a buď to zůstalo naprosto bez odpovědi nebo mi jen oznámili, že vybrali jiného uchazeče.
Po dalším neúspěšném pohovou jsem byla malinko zoufalá a poslala jsem 2 životopisy mimo obor, ještě ten den jsem šla na pohovor a týden po tom jsem byla přijatá. Co se stalo a kde to bylo? :D No v knihkupectví, asi jsem se jim musela hodně líbit...
Momentálně tedy pracuji mimo svůj obor v knihkupectví, které je z jedné velké sítě. A jak mě práce baví apod. to se dozvíte zase třeba příště.
Jane
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každý váš komentář... :)